Almaty, 2.5. - 3.5.

13. června 2018 v 23:59 | Martin(e)K + Ivet(k)a |  fotky/photos
2.5.

Jaký je to pocit nechat se zavát z Astany do Almaty začátkem května? No přece parádní! Vyměnit chlad poněkud prázdného futuristického velkoměsta a studené počasí za zelenající se velkoměsto bující životem. Vyměnit sychravou Astanu za slunce a teplo. A zelenající se floru. A rozkvetlou floru. Altaj na horizontu. Zmiňoval jsem už TEPLO? Hurá! Po příletu jsme se celkem svižně přesunuli do hotelu, není to sice úplně kuřecí styl, ale doufali jsme v klid a pohodlí. A velkou a dlouhou snídani. Po ubytování následovala krátká procházka kolem říčky, do centra, pokukovali jsme po ulicích plných lidí, dosti hustém provoze, místní architektuře a vůbec si użívali smrádek a teploučko. Pomalu jsme navraceli k hotelu, právě včas, dorazili Eržan a a Aidin (synovci od D.). Bratři - ale s takovým věkovým rozdílem, že vypadali jako otec a syn. Ještě před tím, než přijeli, říkala Kukuře, že by tuze ráda na Kok-Tobe. Eržan to telepaticky uslyšel a hned nás tam vzal.



Cesta lanovkou při slunce západu, bezva výhled na Almaty. Příjemné povídání, kluci nás poslali i do Disneylandu. Ten jsme proběhnuli velmi telegraficky, Kuře honem honem dohnalo fotečky s horami a tradá zpět do města. Vložili jsme svoje ruce do otisků rukou prezidenta Nazarbayeva a dle doporučení jsme si přáli. Tak Mr. Prezidente, račte plnit! :)



Původní plán byl pozvat džentlmeny na večeři, neboť jsme trošku podcenili počet dárků. Počet dárečků se nakonec neshodoval s počtem příbuzných, které jsme nakonec neplánovaně viděli. Dali jsme si plov, šašliky i mašliky a ještě něco, co už si nepamatujem. Zapili krásnoym suchoym vínem. Byla to LAHODA! A dosti jsme se přecpali. Gents nám nedovolili je pozvat, mezinárodní dluh u příbuzenstva se začal prohlubovat. Jo a naše kazašská rodina je super! Po rozloučení s klukama jsme se naložili do minimalistické, ale žhavé sauny. A stejně se nám minimàlně do půlnoci nepodařilo zabrat...


3.5

A ráno, olalá, v devět z postele a dlóóóuhá snídaně. Na čtvrtek jsme si dali jen jeden úkol a to je sehnat trip do Charyn kaňonu. A že jsme nevěděli, kde začít, tak jsme na tento úkol celé dopoledne důkladně odpočívalii. Pak jsme se zeptali na recepci, zdali by nějakou cestovku znali. A oni nějakou cestovku znali, zavolali. A co čert nechtěl, byla hnedka u baráku. Sice jsme ji ne úplně hned našli, pak to šlo ale ráz na ráz. Ehm. Asi za dvě a půl hodiny probírání variant A až Zet jsme odcházeli s originální konfigurací výletu ušitého na míru. V Charynu i přespíme! Moc se nám nechtělo věřit, že jim stálo za to tak dlouho se nám věnovat. Moc hodní lidi. Oběd v reštyce naproti hotelu, dvě deci vína do krve. Na hotelu jsme si pak mávli na taxíka, po dotazu a drobet nepříjemném pohledu recepčního zda nemáme Uber jsme si předsevzali, že Uber mít budem a další taxíky si budeme objednávat sami. A hurá na Zelený bazar.
Teda před bazarem byl plán mrknout do mešity. Těsně před vchodem Kuřecí zjistil nevhodné oblečení. Tak se šlo na handl. Obrali nás prodavači ořechů a ovoce. Kyvli jsme na první cenu, zdali to byla ta správná? Exkurze u řeznictva, post mortem odpudivě se zubící ovčí hlavy, tuny porcí masa, kostí, střev, jelit, krev na zemi a na háku pověšené kusy koní - aspoň koninu už nebudem...












V sekci ovoce/zelenina/ořechy se nám líbilo nejvíce. Jo jinak koupit tam šlo snad všechno. Konečně i místní SIMku. A taky flašku Saperavi. A že jsme měli SIMku bez kreditu, lovili jsme tágo manuálně. Úspěšnost nic moc a když už někdo, zkusili jsme potrénovat handl s výsledkem takovým, že dohoda se nekonala. Spasiba a dasvidaňja a hledejte si jinde. Pak jsme natrefili na strýka, kývnul na nás a jelo se. Cestou z něho vypadlo, že byl pár týdnů u Olomouce. Jako člen Sovětské okupační armády. Jak je ten svět malý? Dovezl nás do cíle, vůbec jsme to tam nepoznávali, smrákalo se a lokalita nepůsobila bezpečným dojmem. Na cizím hotelu jsme se doptali na cestu, sekli jsme se jen o dva kiláky. Byla to prima procházka s výhledem na Altaj za městem. Sauna a víno na pokoji ze šálků na čaj. Moc fajn.

PS: Nenašli jsme zatím dva požadované suvenýry. Korálky a čapku ze stříbrné lišky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama